Roup dětský

Nákaza roupy (oxyuriáza, enterobióza) je střevní onemocnění vyvolané parazitem, který patří mezi hlísty, roupem dětským (Enterobius vermicularis). Jedná se o bělavého asi 1 cm dlouhého červíka. Oba jeho konce jsou zašpičatělé. Žije v lidském střevě, kde se živí bakteriemi a epitelem.

Způsob přenosu

Nejčastěji se přenáší pozřením vajíček s vyvinutými larvami ústy. Vajíčka s larvami vydrží ve vlhkém prostředí při pokojové teplotě naživu 2 – 3 dny. V suchém prostředí rychle hynou, nákaza vzduchem proto prakticky nehrozí. Nejvíce se vyskytuje u dětí od 5 do 14 let, kteří se pohybují v kolektivních zařízeních. Nevyhýbají se však ani dospělým.

Příčiny nákazy

Onemocnění roupy úzce souvisí s nedostatečnou hygienou, řadí se proto mezi nemoci špinavých rukou. Patří mezi nejrozšířenější střevní parazitární onemocnění. Je staré jako lidstvo samo. Vajíčka roupů byla nalezena již ve starověkých mumiích. První zmínky o něm pocházejí od Hippokrata.

Projevuje se typicky svěděním v okolí konečníku především v nočních hodinách.

Vývoj nemoci

Spolknutá vajíčka s vyvinutými larvami se v trávicím traktu zbaví svých obalů a v tenkém střevě se přichytí a dorostou. Tam se také spáří samečci se samičkami. Samečci krátce nato zhynou a odchází se stolicí. Protože larva potřebuje k vyvinutí dostatek kyslíku, vylézají samičky v nočních hodinách z konečníku a kladou vajíčka (až 11 tisíc) do kožních záhybů v okolí řitního otvoru.

Svým pohybem způsobují úporné svědění. Jsou tak nepřímou příčinou poruch spánku, bolestí hlavy, neuróz, u dětí může dojít až k nočnímu pomočování a celkovému neprospívání organismu. Mohou způsobovat také bolesti břicha, popř. mohou podráždit slepé střevo. Ve vzácném případě může dojít k zanesení roupů do močové trubice a k jejich dalšímu šíření do močového měchýře a ledvin.

Možnost odhalení

Ze stolice lze roupy odhalit vzácně, proto se při podezření na nákazu provádí speciální vyšetření, tzv. Grahamova metoda. Pomocí speciální lepící pásky se vytvoří otisk kožní řasy v okolí řitního otvoru. Taktéž je možné použít stěry z okolí análního otvoru Schüffnerovou skleněnou odběrovou tyčinkou.

Vajíčka se pak v obou případech prokazují pod mikroskopem. Stěry i otisky se provádí ráno před první stolicí, aby nedošlo k setření vajíček. Doporučuje se 1 – 2 dny před vyšetřením neomývat okolí konečníku. Stěry se provádí i opakovaně, protože samička neklade vajíčka v pravidelných intervalech.

Léčba roupů

V dnešní době je k dostání na trhu několik preparátů k léčbě roupů. Nejčastěji se však používá Pyrvinium. Jedná se o sirup, který je k dostání v lékárnách i bez lékařského předpisu. Brání roupům v příjmu kyslíku a v absorpci glukózy, takže jakmile vyčerpají své zásoby, zahynou.

Přestože působí většinou po jednorázovém použití, provádí se léčba alespoň ve 2 fázích, aby se zamezilo líhnutí další generace roupů, s odstupem 2 – 3 týdnů. Stejně dobře působí Mebendazol nebo Albendazol. Současně je dobré přeléčit i celou rodinu, popř. kolektiv. Podle „babských“ rad platí na roupy česnek. Účinek však není zaručen, potíže zmírní, ale neodstraní.

Další opatření během léčby

Součástí léčby jsou i určitá režimová opatření, která slouží také jako prevence. Základem je dostateční mytí rukou, především po použití toalety a před jídlem. Po každé toaletě, před spaním a ráno by mělo být omyt také konečník. Pamatujte na omývání zepředu dozadu, aby nedošlo k zanesení infekce.

Vajíčka snadno ulpívají za nehty, proto je vhodnější mít nehty krátce střižené a především dětem zabránit v jejich okusování. Samozřejmostí by měla být denní výměna spodního prádla. Aby došlo ke zničení vajíček, mělo by se prádlo vyvařit a vyžehlit. Totéž platí pro prádlo ložní.